Finanční analýza je vnímána jako nedílná součást finančního plánování, respektive hodnocení výkonnosti daného podniku.
Cílem finanční analýzy je komplexní zhodnocení finanční situace podniku. Zjednodušeně
lze říct, že na základě finanční analýzy podnik sleduje, zda je podnik v zisku nebo ve ztrátě.
Pro koho je finanční analýza určená?
Hlavním cílem každého podniku je zvyšování zisku. Z tohoto důvodu je důležité sledovat výkonnost podniku, a hlavně jeho vývoj. Pro vedení podniku je nejdůležitější ukazatel zisku.
Abychom ho mohli správně interpretovat, musíme vědět PROČ.
„Proč máme tak vysoký / nízký zisk?“
Otázka, kterou dostane snad každý finanční analytik od vedení podniku. Je potřeba vědět, z čeho se zisk skládá.
Jak vysoké jsou náklady, z čeho se skládají, kde byl neobvyklý přírůstek, úbytek…Na to všechno musíme odpovědět, a otázky najdeme, když náklady zanalyzujeme.
To samé platí i o výnosech. Máme vyšší výnosy? Proč? Jaké výrobky se prodávaly a naopak, jaké ne? Musíme zvyšovat ceny nebo ne? Abychom získaly odpovědi na všechny otázky, musíme provést finanční analýzu.
Úrovně zisku
Mezi nejčastější kategorizace zisku řadíme:
Ekonomický vs. Účetní zisk
Účetní zisk jsme si již ukázali viz. obrázek výše. Obecně můžeme účetní zisk definovat jako rozdíl mezi výnosy a explicitními náklady (náklady, které jsme skutečně vynaložili). Účetní zisk je důležitý pro sestavování účetní závěrky.
Ekonomický zisk získáme jako rozdíl mezi výnosy a součtem explicitních a implicitních nákladů (náklady obětované příležitosti). Ekonomický zisk se využívá v podniku při ekonomickém rozhodování a při sestavování ekonomických analýz.
Náklady obětované příležitosti jsou obětované výnosy / užitek, které bychom dosáhly, pokud bychom zvolili tu nejlepší alternativu (příležitost). Např. Pan Novák si založil s.r.o. s předmětem podnikání „Finanční poradenství“. Na výběr má ze dvou možností:
- přijme si účetní;
- bude si účetnictví zpracovávat sám.
Pokud pan Novák přijme paní účetní, bude jeho implicitním nákladem jeho odměna za práci, kdyby si účetnictví zpracovával sám. Naopak, pokud by si účetnictví zpracovával sám,
tak by obětoval čas při rozvoji podnikání.
Vstupní údaje finanční analýzy
Mezi vstupní data finanční analýzy řadíme Rozvahu a Výkaz zisku a ztráty.
Rozvaha představuje souhrn majetku a zdrojů jeho krytí vždy k určitému dni, nejčastěji ke dni 31. 12.
Rok se uzavírá u firem, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a nemají daňového poradce, vždy k 31. 3. Pokud se daňové přiznání odesílá elektronicky, pak je termín
o měsíc posunutý, tj. do 30. 4.
S daňovým poradcem lze lhůta prodloužit až do 30. 6.
Pozn.:.V případě úvěru si banka vyžaduje finanční výkazy každé čtvrtletí, to je vždy k 31.3.,
30. 6. a k 30. 9. Finanční výkazy k 31. 12. se posílají do banky až po uzavření roku. Pokud
se prodlužuje termín odeslání daňového přiznání až na červen, tak se výkazy k 31. 12. posílají dvakrát. Poprvé na začátku roku, což jsou průběžné výkazy a pak tzv. „ostré“ výkazy po uzavření roku. Některé banky vyžadují průběžné výkazy i po podnicích, které mají povinnost účetní závěrky ke dni 31.3.
Výkaz zisku a ztráty (VZZ) nám dává přehled o tom, jak firma celý rok hospodařila. Výkaz zisku a ztráty nebo zkráceně „Výsledovka“ nám ukazuje, jakého výsledku hospodaření účetní jednotka dosáhla, jaké byly jeho náklady a výnosy. Výsledek hospodaření ve VZZ musí být shodný s výsledkem hospodaření za běžné účetní období v Rozvaze na straně Pasiv. Ve výkazu jsou vždy dva sloupce – Skutečnost v účetním obdobím běžném a minulém.
První sloupec uvádí sledovaný rok a druhý sloupec je minulé období. Pozn.: Ve Výkazu zisku
a ztráty budou v prvním sloupci data ze sledovaného roku – rok 2022. Ve druhém sloupci budou údaje z již uzavřeného roku – rok 2021.
Finanční situaci v podniku odráží výkaz „Přehled o peněžních tocích“ (Výkaz Cash flow).
Jak již název napovídá, jedná se o výkaz, který poskytuje informace o příjmech, výdajích
a peněžních ekvivalentech za dané účetní období. Podle pohybů peněžních toků rozlišujeme výkaz na peněžní toky z provozní, investiční a finanční činnosti.
Pozn.: Konečný stav Výkazu Cash flow musí být shodný se stavem peněžních prostředků uvedených v Rozvaze na straně aktiv.
Zveřejňování finančních výkazů
Podle zákona o účetnictví musí všechny účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňovat účetní závěrku.
Veřejný rejstřík je k nahlédnutí na portálu www.justice.cz.
K čemu je rejstřík dobrý z pohledu finanční analýzy? Sbírka listin je veřejná a nahlédnout
do ní může kdokoliv, a to je pro nás důležité například při analýze konkurence, SWOT analýze nebo při sestavování Spider analýzy.
Střední, velké podniky a podniky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí ve Sbírce listin zveřejnit Rozvahu, Výkaz zisku a ztrát, Přehled o peněžních tocích, Přehled o změnám vlastního kapitálu, Výroční zprávu spolu s výrokem auditora.
Pro malé a mikro podniky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem platí pouze povinnost zveřejnění Rozvahy a Přílohy k účetní závěrce. Výkaz zisku a ztráty nemají povinnost v tomto případě zveřejňovat.
Pravidla pro financování
Pravidla pro financování jsou označována jako bilanční pravidla a pro podnik jsou vnímána spíše jako doporučení, které by měl podnik věnovat pozornost. Bilanční pravidla lze zahrnout do čtyř pravidel:
Zlaté bilanční pravidlo financování
je pravidlo, které má za úkol sjednotit používání aktiv a pasiv do stejného časového horizontu. Financování dlouhodobého majetku by měl být podnik schopen zajistit přes vlastní kapitál nebo dlouhodobé cizí zdroje. Naopak z krátkodobých zdrojů podniku by měl být financovaný oběžný majetek.
Převaha zdrojů pasiv = dlouhodobá pasiva (VK + rezervy + DZ) – dlouhodobý majetek
Převaha zdrojů aktiv = krátkodobá pasiva (KZ + Časové rozlišení pasiv) – oběžná aktiva
Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika
je pravidlo, které se zaměřuje na poměr vlastního a cizího kapitálu. Doporučený poměr pro podniky je 1:1, avšak záleží na oboru podnikání. Bilanční pravidlo vyrovnání rizika říká, že objem vkladu majitelů by měl být ve stejné výši jako vklad věřitelů. Obecně lze definovat, že se jedná o míru zadlužení firmy, kdy platí pravidlo, že s růstem zadluženosti roste i riziko věřitele a pro podnik není snadné sehnat zdroje financování pro svou podnikatelskou aktivitu.
Převaha zdrojů pasiv = Vlastní kapitál – Cizí zdroje
Zlaté bilanční pravidlo Pari
je pravidlo, jehož podstatou je převaha vlastního kapitálu nad celkovými dlouhodobými zdroji, které jsou potřebné pro krytí dlouhodobého majetku podniku.
Převaha vlastního kapitálu = Vlastní kapitál – Dlouhodobý majetek
Pokrytí vlastním kapitálem = Vlastní kapitál / Dlouhodobý majetek
Zlaté bilanční poměrové pravidlo
Princip pravidla spočívá v tom, že tempo růstu investic by nemělo převyšovat tempo růstu tržeb. Investice vložené do podniku musí být v první řadě ziskové, aby byly schopné finančně pokrýt nové investice. Dodržováním a sledováním poměrového pravidla je podnik schopný sledovat vývoj investic a zamezit přítok finančních prostředků do neziskových investic.
Růst tržeb = Tržby t – Tržby t-1
Růst investic = Dlouhodobý majetek t – Dlouhodobý majetek t-1
Metody finanční analýzy
Horizontální analýza
Horizontální analýza je vhodný začátek při sestavování finanční analýzy. Jedná se o „řádkový“ rozbor Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. Co to znamená. Na každém řádku, ať již Rozvahy nebo Výsledovky, srovnáváme absolutní nebo relativní změnu. Absolutní změna znamená zvýšení / snížení o jednotky daného řádku. Relativní změna znamená procentuální změnu.
Zjednodušeně se jedná o rozdíl běžného roku s rokem minulým v absolutní vyjádření a podíl běžného roku s rokem minulým v relativním vyjádření.
Horizontální analýza je vhodná tehdy, pokud potřebujeme rychle zjistit, v jakých položkách došlo k významným změnám.
Nevýhodou této analýzy je fakt, že nelze sestavit v případě nové firmy, nebo pokud nemáme data z minulosti. Pro sestavení je důležité mít minimálně dva roky. Dále, pokud máme v minulém období nulový zůstatek a v běžném období přírůstek, tak nelze spočítat relativní změnu, jelikož 0 nelze dělit.
Vertikální analýza
Vertikální analýza je doplňkem horizontální analýzy a vyjadřuje podíl daného řádku Rozvahy nebo Výsledky k základně, kterou si určíme. U Rozvahy se za základnu považuje bilanční suma – aktiva celkem. U Výkazu zisku a ztráty jsou základnou celkové náklady nebo výnosy, podle toho, jestli sestavujeme analýzu struktury nákladů nebo výnosů.
Hodnoty se vyjadřují v procentech.
Likvidita
Likvidita – schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky.
Solventnost – schopnost podniku hradit včas své závazky.
Likvidita I. stupně
Likviditu I. Stupně označujeme také jako Likvidita okamžitá nebo peněžní.
Vyjadřuje schopnost podniku okamžitě platit své závazky ve formě peněžních prostředků v hotovosti, na bankovních účtech nebo peněžních ekvivalentech v podobě cenných papírů
a šeků.
Doporučená hodnota je v rozmezí od 0,2 – 1,1. Dle americké literatury se za doporučené hodnoty považuje rozmezí od 0,9 do 1,1. Dolní hranice pro Českou republiku je stanovená
na hodnotu 0,6. Ministerstvo průmyslu dokonce doporučuje dolní hranici 0,2.
Likvidita II. stupně
Likviditu II. Stupně označujeme také jako Pohotovou likviditu.
Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uhradit krátkodobé závazky, pokud by přeměnil svůj krátkodobý finanční majetek a krátkodobé pohledávky na peníze. Pohotovou likviditu lze vypočítat dvojím způsobem:
- První způsob výpočtu je ten, kdy součet krátkodobého finančního majetku
a krátkodobých pohledávek vydělíme krátkodobými závazky. - Druhý způsob je ten, kdy z oběžného vyloučíme nejméně likvidní složku, a tím jsou zásoby.
Doporučená hodnota je v rozmezí od 1 do 1,5. Doporučená hodnota by se měla pohybovat kolem 1.
Likvidita III. stupně
Běžná likvidita vyjadřuje schopnost podniku splatit své krátkodobé závazky, a to za podmínky,
že přemění svá aktiva na peníze.
Doporučená hodnota je v rozmezí od 1,5 do 2,5.
Likviditu je doporučeno srovnávat s oborovým průměrem. Ministerstvo průmyslu a obchodu každý rok zveřejňovalo oborovou finanční analýzu. Poslední analýza, která je zveřejněná,
je za rok 2019. Další roky již k dispozici nejsou.
Český statistický úřad zveřejňuje ročně Ekonomické výsledky průmyslu ČR, kde v podstatě tyto data jsou, jen ve zkrácené verzi. Nevýhodou je to, že ČSÚ zveřejňuje tyto data se zpožděním. Aktuální verze ekonomických výsledků jsou v roce 2022 zveřejněny pro rok 2020.
Pokud nebudeme mít k dispozici průměrné oborové výsledky, můžeme data srovnat s konkurencí. Data, potřebné pro analýzu konkurence, nalezneme na portále www.justice.cz.
Vhodné je u těchto ukazatelů sledovat jejich trend – rostoucí nebo klesající.
Nízký výsledek likvidity znamená, že podnik není schopný ihned zaplatit své krátkodobé závazky a tím se dostává do platební neschopnosti.
Vysoké výsledky naopak znamená neefektivitu hospodaření. Důvodem můžou být vysoké pohledávky (např. neuhrazené pohledávky do konce roku, prodloužení splatnosti nebo nevytvoření opravných položek). Z těchto důvodů je vhodné ukazatele porovnat s ukazatelem Doby obratu pohledávek.
Rentabilita
Ukazatelé rentability patří mezi jedny z nejdůležitějších ukazatelů. Jsou označovány také jako ukazatelé výnosnosti nebo návratnosti. Rentabilita měří efektivitu na základě vstupů a výstupů. Výstupem je vždy zisk – nejčastěji ve formě EAT nebo EBIT.
Rentabilita aktiv
Rentabilita aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy. Aktiva se v tomto případě nerozlišují, zda jsou financovány z vlastních nebo cizích zdrojů. Ukazatel udává, kolik Kč zisku připadá
na 1 jednotku aktiv. Výsledek by neměl být nižší jak 5 %.
ROA je spojen s rentabilitou tržeb a ukazatelem obratu aktiv. Čím vyšší jsou tyto dva ukazatelé, tím vyšší bude i rentabilita aktiv.
Čím vyšší aktiva ve firmě, tím bude ukazatel nižší. Naopak, firmy s nízkými aktivy budou mít výsledek ukazatele větší. Jedná se například o firmy nabízející služby.
Rentabilita tržeb
Rentabilita tržeb poměřuje zisk s celkovými tržbami. Tržbami se rozumí Tržby za prodej zboží a Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Ukazatel je považovaný za základ při hodnocení výkonnosti podniku. Nepříznivý výsledek tohoto ukazatele nám udává, že výsledky ostatních ukazatelů nebudou optimální.
Ukazatel vyjadřuje, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč tržeb.
Nízká hodnota ukazatele může být způsoben například rychlým obratem zásob a současně velkým objemem tržeb a naopak. Pomalý obrat zásob a současně nízký objem tržeb má za následek vyšší hodnoty. V případě nízkých hodnot ziskové marže nebo klesajícímu trendu tohoto ukazatele je vhodné, aby se firma zaměřila na analýzu nákladů a snažila se náklady snížit, díky čemuž by dosáhla vyššího zisku.
Rentabilita nákladů
Ukazatel vyjadřuje, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč vynaložených nákladů.
Vysoká hodnota vyjadřuje efektivní zhodnocení vynaložených nákladů do podniku, což vede ke zvyšování zisku.
Ukazatel vypočítáme jako podíl zisku k celkovým nákladům.
Rentabilita vlastního kapitálu
Ukazatel ROE udává, do jaké výše je investovaný kapitál výnosný. Vyjadřuje poměr zisku k vlastnímu kapitálu.
Vlastní kapitál se nachází v Rozvaze na straně pasiv a skládá se ze součtu řádků A.I. až A.VI.:
- A1. Základní kapitál
- A.II. Ážio a kapitálové fondy
- A.III. Fondy ze zisku
- A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
- A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období
- A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku
Ukazatel ROE se může zvyšovat za těchto podmínek:
- zvýšení vytvořeného zisku;
- pokles úrokové míry cizího kapitálu;
- snížení podílu vlastního kapitálu na celkovém objemu zdrojů;
- kombinací předchozích třech podmínek.
Špatná investiční politika v podniku může mít za následek snižování hodnoty ukazatele.
Tak, jako u všech ukazatelů, je i tu nutné sledovat jeho vývoj v čase.
S ukazatelem ROE souvisí tzv. Pákový efekt, který udává míru změny vlastního kapitálu
za podmínky, že se změní kapitálová struktura. Rozlišujeme pozitivní a negativní pákový efekt.
Pozitivní pákový efekt – dochází k němu tehdy, pokud je úroková míra cizího kapitálu nižší než celkový kapitál a ukazatel ROE roste při zvyšování cizího kapitálu.
Negativní pákový efekt – dochází k němu tehdy, pokud je úroková míra cizího kapitálu vyšší než rentabilita celkového kapitálu. To má za následek snižování výnosnosti vlastního kapitálu při zvyšující se zadluženosti podniku.
Rentabilitu vlastního kapitálu můžeme rozložit pomocí Du Pontova rozkladu.
Jedná se o nejznámější a nejčastější pyramidový rozklad. Pyramidové soustavy dělíme do třech skupin, podle toho, kolik ukazatelů pro analýzu rozkladu zvolíme:
- malé soustavy – rozklad do 10 ukazatelů;
- střední soustavy – rozklad od 10 do 25 ukazatelů;
- velké soustavy – rozklad od 25 ukazatelů.
Du Pontův pyramidový rozklad ROE
Na levé straně schématu můžeme vidět, že nejprve provedeme rozklad všech nákladů,
na základě kterého se dostáváme k celkovým nákladů. Ty pak odečteme od celkových tržeb, což vyjadřuje Čistý zisk. Tím se dostáváme k ukazateli Ziskové marže, kterou získáme podílem zisku k tržbám. Na pravé straně schématu, jak vidíme, je rozklad ukazatele Obratu aktiv. Vpravo dole je vyjádřený rozklad Celkových aktiv. Rozdílem tržeb a aktiv získáme výsledek ukazatele obratu aktiv, který následně vynásobíme Ziskovou marží a dostaneme se na vrchol rozkladu, a to k rentabilitě aktiv. Finanční páku spočítáme jako podíl aktiv k vlastnímu kapitálu. Výsledek finanční páky pak vynásobíme ukazatelem ROA a získáme výsledek ukazatele ROE. Výsledek by měl být shodný se vzorcem pro výpočet ukazatele (zisk / vlastní kapitál).
Pokud je výsledek finanční páky větší než 1, tak to znamená, že finanční páka zvyšuje ukazatele ROE. Naopak, pokud je menší než 1, tak dochází k snižování hodnoty ukazatele.
Optimální hodnota finanční páky je 4 a znamená to 25 % podíl vlastního kapitálu k 75 % podílu cizího kapitálu.
Ukazatelé aktivity
Ukazatelé aktivity sledují, vázanost kapitálu k jednotlivým složkám aktiv a pasiv. Dále měří, na kolik je podnik schopný využívat vložené finanční prostředky.
Ukazatelé aktivity mají vždy dvě formy – rychlost obratu a dobu obratu.
Obrat aktiv
Obrat aktiv měří intenzitu využívání majetku v podniku. Vypočítáme ho jako podíl tržeb k celkovým aktivům.
Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe podnik využívá svůj majetek.
Vzorec se od ukazatele rentability aktiv liší ve jmenovateli. Obrat aktiv využívá pro svůj výpočet tržby, ROA ve výpočtu pracuje se ziskem.
Aktiva jsou vyčíslena jako průměr počátečního a konečného stavu.
Doba obratu zásob
Doba obratu zásob vyjadřuje dobu, za jak dlouho se zásoby obrátí tzn. jak dlouho máme zásoby na skladě, než se prodají. Např. když nám vyjde výsledek 30 dní, tak to znamená, že zásoby leží na skladě 30 dní, než se prodají. U výroby 30 dní znamená nákup materiálu, jeho výroba, skladování a následný prodej.
Zásoby dělíme na:
- – materiál;
- – nedokončená výroba a polotovar;
- – výrobky;
- – zvířata;
- – zboží;
- – poskytnuté zálohy na zásoby.
Dobu obratu zásob můžeme vypočítat buď s celkovými zásoby nebo jen s jeho částí např. dobu obratu zásob pro výrobky.
Konečný výsledek je ve dnech, proto se výsledek násobí počtem dnů v roce – buď 360 nebo 365 dnů.
Do vzorce lze použít jak náklady na prodané zboží, tak i tržby. Náklady na prodané zboží jsou vhodnější alternativou, jelikož neobsahují marží narozdíl od tržeb.
Rychlost obratu zásob
Rychlost obratu zásob znamená, kolikrát se zásoby otočí v daném časovém úseku, zpravidla
1 roku tzn. Kolikrát se zásoby prodají a znovu nakoupí.
Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu od vystavení faktur až po její zaplacení. Výsledek je vyjádřený ve dnech a hodnota by měla být co nejnižší.
Doba obratu pohledávek
Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu od vystavení faktur až po její zaplacení. Výsledek je vyjádřený ve dnech a hodnota by měla být co nejnižší.
Nízká hodnota ukazatele vyjadřuje rychlé úhrady od odběratelů a tím pádem pro firmu vyšší peněžní prostředky.
Pro přesnější výsledek můžeme v čitateli použít pouze pohledávky z obchodních vztahů ale lze vzorec vypočítat s celkovými pohledávkami. Z tržeb můžeme vyloučit všechny faktury placené v hotovosti.
Pro podnik jsou ideální nízké hodnoty, které znamenají dobrou obchodní politiku a způsob vymáhání pohledávek, má solventní zákazníky. Pokud se z tržeb nevyloučily všechny úhrady v hotovosti, může být výsledek nízký. Záleží na objemu prodejů v hotovosti.
Doba obratu pohledávek by se měla srovnávat s dobou obratu závazků, kde hodnota by měla být vyšší než u DI.
Převrácenou hodnotou vzorce DI získáme ukazatel rychlosti obratu pohledávek, kde by měla být hodnota naopak co nejvyšší.
Doba obratu závazků
Ukazatel vyjadřuje dobu, za kterou jsme schopni uhradit dodavatelské faktury.
Hodnota by měla být co nejvyšší což znamená zvyšování doby splatnosti faktur.
Vyjadřuje, kolikrát se závazky obrátily při dosaženém zisku za dané období, zpravidla 1 roku. Hodnota by měla být co nejnižší.
Obratový cyklus peněz
OCP vyjadřuje dobu od úhrady dodavatelské faktury za materiál až po úhradu odběrateli. Hodnota by měla být co nejnižší. Ukazatel vypočítáme, když sečteme dobu obratu zásob a dobu obratu pohledávek a od výsledku odečteme dobu obratu závazků.
OCP = DOZ + DI – DOP
Shrnutí
| Obrat aktiv | Tržby / aktiva |
| Obrat zásob | Tržby / Zásoby |
| Obrat pohledávek | Tržby / pohledávky |
| Obrat závazků | Tržby / závazky |
| Obrat stálých aktiv | Tržby / stálá aktiva (dlouhodobý majetek) |
| Doba obratu zásob DOZ | Zásoby / denní tržby (náklady na prodané zboží) |
| Doba obratu pohledávek DI | Pohledávky / denní tržby |
| Doba obratu závazků DOP | Závazky / denní tržby |
| Obratový cyklus peněz | DOZ + DI – DOP |
Ukazatelé zadluženosti
Celková zadluženost
Jedná se o základního ukazatele zadluženosti. Doporučená hodnota je v rozmezí od 30 %
do 60 %.
Koeficient samofinancování
V součtu s koeficientem samofinancování musí dát hodnotu 1.
Ukazatel vyjadřuje poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům. Za podmínky respektování Zlatého bilančního pravidla je doporučená hodnota 50 %.
Míra zadluženosti
Ukazatel je důležitý hlavně pro banky v případě žádosti o úvěr a vyjadřuje poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu. Pro banky je v tomto případě důležitý časový trend a to,
zda se podíl cizího kapitálu zvyšuje nebo snižuje v čase.
Pozitivní vývoj je u výsledku do 150 %.
Negativní vývoj je u výsledku nad 150 %.
Velmi rizikový klient je u výsledku nad 200 %
Úrokové krytí
Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát zisk ve formě EBIT převyšuje placené úroky.
Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost podniku splácet úroky a úvěr. Doporučená hodnota Ministerstva průmyslu a obchodu je vyšší než 8. Hodnoty mezi 4-6 jsou pro investory ještě dostačující. Kritické hodnoty jsou 3 a méně, což znamená, že většina zisku jde na úhradu nákladů.
Krátkodobá a dlouhodobá zadluženost
Krátkodobá a dlouhodobá zadluženost vyjadřuje, jaká část aktiv je financována přes krátkodobé nebo dlouhodobé cizí zdroje.